Čáturmásja je čtyřměsíční období askeze následované po dobu období dešťů. Podle tradice sádhuové a sannjásí cestující z místa na místo, aby učili běžné obyvatelstvo, přeruší své putování a po čtyři měsíce zůstanou na svátém místě, kde za slibů askeze uctívají Pána.
Členové ISKCONu však podle pokynu Šríly Prabhupády během období dešťů nepřestávají se svými kazatelskými aktivitami, a proto nenásledují přísné čáturmásjové sliby. Dodržují následující stravovací omezení: v prvním měsíci se nesmí jíst špenát, ve druhém jogurt, ve třetím se nepije mléko a ve čtvrtém měsíci se nejí urad dál.
Období Čáturmásja se v Indii drží v průběhu čtyřměsíčního období dešťů (přibližně od července do října). Počítá se od Šajana Ékádaší (v měsíci Ášádha) do Uttara Ékádaší (v měsíci Kártika); nebo od Ášádha Púrnimy do Kártika Púrnimy; či jednoduše po dobu měsíců Šravana, Bhádra, Ášvina a Kártika (pro přesná data se podívejte do vaišnavského kalendáře).
Čtvrtý měsíc Čáturmásji, Kártika, je zasvěcen Pánu Kršnovi v Jeho podobě Dámodara a je známý jako měsíc Dámodara. Kršnovo jméno „Dámodara“ připomíná, jak byl svázán provazem kolem břicha svou matkou Jašódou.
Během Kártiku odchází mnoho vaišnavů do Vrindávanu, kde se řídí zvláštními sliby. V chrámech je na oltář umístěn obrázek Dámodary a Jašódy a ráno i večer oddaní obětují Božstvům ghíové lampičky (mimo prostor Božstev) za sborového zpěvu modlitby Dámodaráštaka (viz Písně vaišnavských áčárjů).