Nikdo se nemůže stát seberealizovaným pouze čtením knih. Vymanit se ze spárů máji není snadné. Je to cesta, kde jsou zkoušky a problémy zaručené. Nikdo není schopen vstoupit do království Boha jen svou vlastní silou. Proto všechna písma důrazně uvádějí, že pro všechny duchovní kandidáty je absolutně nezbytné přijmout útočiště u pravého duchovního mistra.
Šríla Prabhupáda řekl: „Duchovní mistr člověka vede na každém kroku. Aby mohl duchovní mistr takové vedení poskytovat, musí to být velmi dokonalý člověk. Jak by jinak mohl vést? Člověk nesmí nařízení duchovního mistra odmítnout. Proto si musí zvolit duchovního mistra, díky jehož pokynům se nebude dopouštět chyb. Přijmete-li za duchovního mistra nesprávnou osobu, která vás povede špatně, je celý váš život zmařen. Člověk si tedy musí vybrat takového duchovního mistra, jehož vedení přivede jeho život k dokonalosti. To je vztah mezi duchovním mistrem a žákem. Není to pouhá formalita. Je to velká zodpovědnost.“ (citováno ze Šríla Prabhupáda-lílámrity, díl 2. od Satsvarúpy Dáse Gósvámího)
V současné době může kandidát vědomí Kršny v ISKCONu kontaktovat a požádat o zasvěcení každého žáka Šríly Prabhupády s dobrou pověstí, který má souhlas udělovat zasvěcení v souladu s předpisy ISKCONu.
„Dobrá pověst“ znamená, že musí mít čistý štít ohledně dodržování usměrňujících zásad; denně pronášet šestnáct kol Haré Kršna mahá-mantry na džapa-mále; vykazovat časné ranní vstávání a účast na chrámových programech; být stálý v oddané službě; být věrný filosofickým zásadám vědomí Kršny a pracovat v rámci organizační struktury ISKCONu schválené jeho řídící komisí (Governing Body Commission).
Podle Hari-bhakti-vilásy má kandidát vědomí Kršny nejméně jeden rok pravidelně naslouchat uznávanému oddanému o Kršnovi. Během tohoto období by se měl prostřednictvím služby a dotazů rozvinout vztah mezi guruem a žákem. Pokud se poté žák cítí přesvědčen o tom, že „zde je osoba, které se mohu odevzdat, která mne dokáže dovést ke Kršnovi“, může se na tohoto oddaného obrátit a poprosit ho o poskytnutí útočiště a nakonec o zasvěcení.
Proces zasvěcení v ISKCONu je v souladu s písmy a zároveň vyhovuje rozsáhlé organizaci, jejíž guruové často cestují a zodpovídají za rozlehlá území. Písma varují před ukvapenými, zbrklými zasvěceními, takže je zapotřebí, aby systém prověřování chránil jak guruy, tak žáky.
Když je osoba poté, co přišla do styku s ISKCONskými oddanými, duchovně inspirována začít se rozvoji vědomí Kršny věnovat vážně, je nejprve vedena k tomu, aby se řídila pokyny Šríly Prabhupády. Šríla Prabhupáda je nejdůležitějším šikšá-guruem (vyučujícím duchovním mistrem) a áčárjou pro všechny členy ISKCONu a noví oddaní se učí zaměřit se ve svém uctívání gurua na něho. Když skládají poklony nebo když obětují jídlo Kršnovi, recitují pranáma-mantru Šríly Prabhupády.
Poté, co oddaní praktikují rozvoj vědomí Kršny podle minimálních standardů (šestnáct kol džapy denně a následování čtyř usměrňujících zásad) alespoň šest měsíců, mohou se obrátit na ISKCONského zasvěcujícího gurua a formálně jej požádat o přijetí útočiště.
Obracet se na gurua by nemělo být „mechanické“, ale s důvěrou a se znalostmi. Díky studiu knih Šríly Prabhupády a poradám se staršími oddanými by měl kandidát poznat kvalifikace pravého duchovního mistra.
Kandidát by se měl cítit inspirován oddaným, u něhož přijímá útočiště. Měl by si být jistý, že „tento oddaný je striktním a věrným následovníkem Šríly Prabhupády, který mne povede v souladu s pokyny Sríly Prabhupády.“
Když tuto naprostou víru a důvěru v zasvěcujícího gurua skutečně má, může se na něho obrátit s žádostí o útočiště. Pokud oddaný cítí, že to potřebuje, může si na přípravu k oslovení zasvěcujícího gurua vyhradit i delší dobu než oněch minimálních šest měsíců. Není třeba spěchat. Přijetí gurua je tím nejdůležitějším rozhodnutím, které člověk v mnoha životech učiní.
Ať je v ISKCONu přijat za gurua kdokoli, bude udělovat ty samé základní pokyny, jež nám předal Šríla Prabhupáda (tj. brzy vstávat, pronášet šestnáct kol atd.). Guru je nicméně osobním spojením s paramparou a případným žákům se důrazně doporučuje, aby byli v záležitosti přijetí gurua rozvážní. I když mohou přijímat rady od starších oddaných, měli by rovněž sami zkoumat povahu oddaného, od něhož mají v úmyslu přijmout zasvěcení.
Kandidát by měl vědět, nakolik guru ovládl šest nutkání, rozvinul šest kladných vlastností a je oproštěný od šesti chyb (pro podrobné vysvětlení viz Nektar pokynů, verše 1–3). Guru by měl znát písma a mít odříkavý postoj. Přestože využívá v Kršnově službě veškeré hmotné možnosti, neměl by být připoután k hmotnému pohodlí a bohatství.
Kromě toho by měl žák vnímat, do jaké míry je duchovní mistr zapojen do procesu oddané služby a kázání nauky vědomí Kršny. Je třeba rovněž chápat, že guruovo významné postavení a množství následovníků nutně nesvědčí o jeho pokročilém vědomí Kršny či o jeho schopnosti cvičit žáky v oddané službě.
Vztah gurua a žáka je v ideálním případě blízký a osobní. Proto jsou při výběru člověka, jenž má být duchovním mistrem a uctívaným vůdcem, brány v úvahu rovněž osobní ohledy. Učení všech pravých duchovních mistrů je stejné, ale každý má vlastní osobnost a individuální přístup k činnosti gurua. Někteří guruové například přijmou jen několik žáků a učí je osobně; jiní přijímají žáků mnoho a svěřují velkou část odpovědnosti za výcvik jiným starším oddaným.
Kandidát by si měl dávat pozor na to, aby nebyl k přijetí zasvěcení přinucen nadmíru horlivými žáky některého gurua. Lidé, kteří přijdou do ISKCONu, mají právo o zasvěcení požádat kteréhokoli náležitě kvalifikovaného a autorizovaného člena společnosti.
Poté, co oddaný formálně přijal útočiště u gurua, pokračuje s rozvíjením vědomí Kršny jako dříve. Nyní však zaměřuje své uctívání gurua na toho, u něhož přijal útočiště, stejně jako na Šrílu Prabhupádu. Nyní bude při skládání poklon guruovi a při obětování jídla Kršnovi pronášet pranáma-mantru svého vlastního gurua (je-li nějaká). Ačkoliv zatím není oficiálně zasvěcen, přijal útočiště u konkrétního gurua a začíná jej jako takového ctít.
Nejméně šest měsíců po oficiálním přijetí útočiště u gurua jím může být oddaný zasvěcen. Dříve než ISKCONský guru může oddaného zasvětit, musí obdržet doporučení od místního chrámového prezidenta, pod nímž tento oddaný slouží. Doporučení je založeno na tom, že (1) oddaný složí jak písemné, tak ústní zkoušky předložené chrámovým prezidentem (které prokazují, že oddaný chápe, co to znamená být žákem, členem ISKCONu a další důležité filosofické otázky); a (2) chrámový prezident osobně potvrdí, že oddaný pronáší minimálně šestnáct kol džapy každý den, přísně následuje čtyři usměrňující zásady a je odhodlán pokračovat v nekompromisním rozvíjení vědomí Kršny po celý svůj život.
Při zasvěcení uděluje guru žákovi duchovní jméno. Jestliže žák vytrvale pokračuje s oddanou službou nejméně dalších šest měsíců, může poté, co absolvuje podobné procedury jako výše uvedené, obdržet druhé zasvěcení a gájatrí mantry.
Ačkoliv je ve věci zasvěcení zapotřebí rozvážnosti, nadměrně dlouho s ním otálet se rovněž obecně nedoporučuje. Ti, kdo začali dodržovat čtyři usměrňující zásady a každodenně pronášejí šestnáct kol mahá-mantry (zvláště ti, kteří se na plný úvazek věnují chrámové službě), obvykle přijímají zasvěcení během jednoho či dvou let od doby, kdy s tímto procesem začali.
Kromě svého zasvěcujícího duchovního mistra by měl žák dále naslouchat a sloužit dalším, zvláště starším oddaným v ISKCONu. Třebaže je přirozené, že bude mít náklonnost k vlastnímu guruovi, podle vaišnavské etikety se má chovat ke guruovým duchovním bratrům stejně uctivě jako ke guruovi samotnému.
Pokud žák dříve přijal zasvěcení od osoby, která není pravým, uznávaným vaišnavou, musí být tato osoba (podle písem) v zájmu přijetí pravého duchovního mistra zavržena. Lidé, kteří již takové „guruy“ mají, se často bojí vzdát se jich, ale nemusejí se ničeho obávat. Varování písem před opuštěním duchovního mistra se netýká případu falešných guruů, jak písma uvádějí. Ti, kdo přijmou ochranu u pravého vaišnavského gurua, budou jistě chráněni přímo Kršnou (pro další pojednání o tomto tématu viz výklad Šríly Prabhupády k Šrímad-Bhágavatamu 8.20.1).
Kniha The Spiritual Master and the Disciple vydaná nakladatelstvím Bhaktivedanta Book Trust obsahuje vyčerpávající řadu výňatků z knih Šríly Prabhupády k tomuto důležitému tématu. Doporučuje se, aby každý oddaný tuto knihu před přijetím zasvěcení pečlivě prostudoval.