V Bhagavad-gítě Pán Kršna zmiňuje čistotu jako božskou vlastnost a příznak bráhmany a nedostatek čistoty prohlašuje za příznak démonů. Čaitanja Maháprabhu uvádí čistotu jako jednu z dvaceti šesti vlastností oddaného. A Šríla Prabhupáda byl v dodržování zásad čistoty u svých žáků tak neústupný, že přísně káral ty, kteří byli v tomto ohledu nedbalí.
Zásady čistoty tvoří složitou část védské kultury. Jejich podrobný výklad přesahuje možnosti této knihy. Měli bychom však chápat, že čistota je pro oddané nezbytná. Vnitřní čistota je zajišťována zpíváním a pronášením mahá-mantry:
Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare
Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare
Oddaný udržuje své tělo, oděv, osobní věci, obydlí a vše ostatní vždy v pořádku, čisté a upravené. Oddaní nosí každý den čerstvě vyprané šaty a koupou se či sprchují nejméně jednou denně.